1963

Ještě před tím, než se Olympic začal jmenovat Olympic, nesl tento soubor název Karkulka (KARlínský KULturní KAbaret). Překřtěn byl svým prvním manažerem Josefem Smetákem podle klubu ve Spálené ulici: Olympik - s malou změnou na konci. 11.listopadu se na prknech slavného divadla Semafor uskutečnila premiéra pořadu Karla Mareše Ondráš a big beat, později Ondráš podotýká. Měl podobu prolínání satirických postřehů ráčkujícího kluka, promítání diapozitivů a 26 zpívanými i instrumentálními skladbami v podání hostujícího Olympiku. Doprovázel zpěváky jako Josefa Laufera, Pavla Bobka  , Mikiho Volka, Naďu Urbánkovou, Yvonne Přenosilovou a mnohé další. Dočkal se 55 repríz a, aniž to kdo tušil, stal se startovní čarou nekonečné poutě tehdy neznámého hudebního tělesa.

1964

Olympic opouští Semafor a "vybaven" sólovými zpěváky vyjíždí na první zájezdy po vlastech českých a díky Karlu Marešovi (dalšího manažera souboru) natáčí i své první desky v legendární edici Big Beat Mladého světa. Snímky, kterých se prodalo na čtyři sta tisíc výlisků, se točili na jeden mikrofon v tehdejším studiu v Bráně borců Spartakiádního stadionu na Strahově. Paradoxně pod prvním singlem (Adresát neznámý/Roň slzy) je podepsán Taneční orchestr Čs.rozhlasu, řízený Josefem Vobrubou. Na desce ale skutečně hraje Olympic. Svědčí o tom i dochovaný "videoklip". Honorář 60,- Kč skupině nikdo neodepřel. Obsazení skupiny se postupně zúžilo na sestavu: Petr Janda - kytara, Miloslav Růžek - saxofon, Miroslav Berka - piano, Pavel Chrastina - baskytara,  František Čech - bicí (ovšem občas již zaskakoval a dokonce i nahrával J.A.Pacák), Jaromír Klempíř - jonika, Jiří Laurent - kytara, stále doprovázející zpěváky: Mikiho Volka, Pavla Bobka, Josefa Laufera, Pavla Švába a Yvonnu Přenosilovou. Ale pomalu se osmělovali zpívat i hráči samotní.

1965

Beatlemánie v plném proudu, Olympic přestává potřebovat zpěváky a ani saxofon už není příliš v módě. Začátkem roku odcházejí Josef Laufer (a jeho parádní číslo Horečka), Jaromír Klempíř a Míla Růžek, na jaře Pavel Bobek,  Pavel Šváb a Yvonne Přenosilová. V dubnu střídá Jiřího Laurenta Ladislav Klein. Ze zpěváků zůstává jediný Miki Volek. Skupinu také opouští umělecký vedoucí Karel Mareš a je třeba zvolit nového vedoucího skupiny. Laurent a Bobek dali své hlasy Růžkovi, Chrastina, Klein a Čech Jandovi. Olympic má první hity v podobě písní Hvězda na vrbě a Trezor, ale hlavně je na světě první vlastní česky zpívaná písnička skupiny, nesmrtelný megahit, Dej mi víc své lásky. Hudbu napsal Petr Janda a text Pavel Chrastina s jediným zásahem Petra Jandy: místo "…nosit v létě zimní šálu…" dal "…sjet po zadku holou skálu…". Poprvé zazněla na vystoupení v Hořovicích s velkými obavami, avšak s takovým úspěchem, že jí museli třikrát přidávat. František Ringo Čech přijal angažmá do Černého divadla a 12.prosince odcestoval s divadlem na rok do USA. Jan Antonín Pacák se tímto dnem stává stálým bubeníkem skupiny Olympic.

1966

Miki Volek měl na vystoupeních svůj blok písniček s tím, že až bude chtít odejít, ať si řekne. Odešel v dubnu do skupiny Old Stars. Olympic, ve složení Janda - Berka - Klein - Pacák - Chrastina, naplno nastupuje s vlastní tvorbou, i když na koncertech hraje stále převážně převzatý repertoár. Na světě je další hit: Snad jsem to zavinil já a dokonce i jeho televizní ztvárnění a Kleinova Vzpomínka plíživá. Po hlučném vystoupení v Gottwaldově je skupině odmítnuto půjčovat aparaturu, která patří agentuře. Sezóna je ohrožena a Olympic si musí novou aparaturu opatřit jinak. Z tahanic o aparaturu vznikla skladba  Modravé mámení. Skupina nahrává ve studiích čs.rozhlasu a čs.filmu. Ne všechny skladby vyšly na deskách a ne všechny se zachovaly.

1967

Na deskách již vychází pouze vlastní tvorba skupiny, některé písně Olympic natáčí znovu ve studiích Supraphonu. Další hit souboru, Želva, vychází na singlu pouze v nízkém nákladu a další není dolisován, protože odpovědní pracovníci Supraphonu byli přesvědčeni, že v závěru skladby skupina nezpívá "…oh, no…", ale "hovno". Aby mohla skladba vyjít na LP, byl skupinou vyslán Láďa Klein, aby závěrečný sbor přezpíval svým vokálem. Během roku se postupně, od ledna do října, natáčeli i další skladby na první elpíčko. 23.března byl v sále kina Kyjev Petr Janda vyhlášen "Beatmanem roku 1966". Olympic stoupá, avšak na I.Československém beat festivalu, ač skončil mezi finalisty, neuspěl. Dochoval se ovšem nádherný unikátní záznam Čs.televize.

1968

Vychází první dlouhohrající album skupiny, nesoucí název Želva, které je ovšem vůbec prvním českým beatovým elpíčkem. Olympic se také jako první big beatová kapela zúčastnil písničkového festivalu Bratislavská lyra, určeného především interpretům středního proudu. Soutěžil s písní Krásná neznámá a neuspěl. Zdaleka ne naposledy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy zastihuje skupinu na dovolené ve Francii. Okamžitě získává nejrůznější angažmá ve francouzských klubech, ale zájem o Československo na Západě dost rychle opadl a šance uchytit se venku se rozpadly. Olympic zde nakonec pod názvem Five Travellers (Pět cestujících) natočil EP desku, která dokonce i vyšla a televizní film Olympic v Paříži. Svoji rozhodující šanci promarnil když odmítl nabídku rokenrolové hvězdy Johny Hollydaye, který chtěl kapelu jako svého předskokana na své prosincové sérii koncertů v Palais de Sport. Olympic dal nakonec přednost vánocům stráveným doma. Po návratu začíná kapela natáčet druhé album a před štědrým dnem pookřeje na II.Československém beat festivalu.

1969

Supraphon vydává druhé olympické LP s názvem po dalším neotřesitelném hitu Pták Rosomák a to s vloženou vystřihovánkou tvora samotného. Ten se však stal na dlouhou dobu posledním živočichem, které v textech Olympiku oživoval Pavel Chrastina. 11.dubna si v Lucerně zahráli v "klasické" sestavě naposled. Basové kytary se na dva roky chopí Jan Hauser, přezdívaný "Papírek". Textování se ujal především Zdeněk Rytíř, ale i Eduard Krečmar a později mnozí další. V novém složení vyjíždí skupina opět do Francie, kde natáčí LP desku Back to Love. Ta však nikdy nevyšla, protože francouzský manažer odmítl do Olympiku dále investovat, když se místo zvažované emigrace kapela rozhodla pro návrat do vlasti. Z Paříže si to namířila rovnou na festival do Andorry, kde také Čs.televize natočila skupině další medailon. V září Olympic natáčí u Supraphonu singl Kufr/Anděl. Anděla na desce zpívá Jeňýk Pacák, zatímco na koncertech je to první pěvecké olympické sólo Jan Hausera. Klip k písni se bohužel nedochoval.

1970

Tříminutovým rokenrolem zvaným Dynamit začíná osmý rok existence skupiny. Další z hitů, které odkojily ne jednu generaci. O hity není v tomto roce nouze. Přicházejí Otázky, Strejček Jonatán, Bon soir mademoiselle Paris. 1.dubna Olympic odehrál v Lucerně své 1500.vystoupení. Pro Bratislavskou lyru si skupina připravila píseň Brouk, která však na festivalu nezazněla, protože jí porota zkrátka nedoporučila. Průběžně během roku kapela natáčí své třetí album, ale 14.prosince se ve studiu schází v tomto složení naposledy.