
JAN "PAPÍREK" HAUSER
baskytara, zpěv
narozen 21. 4. 1948
Kdy jste vůbec poprvé slyšel o Olympiku?
V divadle Semafor v pořadu Ondráš podotýká. Velice se mi to líbilo a sehnal jsem si tenkrát i desky, které se k tomu to představení vázaly.
Jakým způsobem jste do Olympiku přišel?
Dostal jsem lano, když sháněli baskytaristu namísto Pavla Chrastiny. Zřejmě si mne vyhlédli v kapele Apollobeat Petra Spáleného, kde jsem v té době hrál. Chvíli jsem se rozhodoval, protože jsem v té době chtěl hrát něco tvrdšího, ale z dnešního pohledu si myslím, že rozhodnutí jít do Olympiku bylo správné. Takováto příležitost přichází jen jednou za život.
V jakých skupinách jste působil před nástupem do Olympiku?
V různých amatérských skupinách, z nichž nejdůležitější byla školní kapela na elektrotechnické škole, kde jsem studoval. Ještě než jsem školu dokončil, začal jsem už paralelně se studiem hrát jako profesionál s bratry Spálenými. To bylo především v Redutě a v divadle Rokoko, v již zmíněném Apollobeatu.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáte? A co považujete za největší úspěch - ať už přímo váš, nebo celého souboru?
Vzpomínám téměř na všechno, nemohu z toho vyjmout jednu nebo dvě věci... Celá doba mého hraní s Olympikem byla pohodová, vládla tam velice přátelská atmosféra, i když nějaký mráček občas pochopitelně přelétl. Láďu Kleina a Honzu Pacáka jsem měl obzvlášť v oblibě, ale z tehdejší sestavy si nemohu na nikoho stěžovat. Třeba Petr Janda mi jako obětavý kamarád pomáhal před mou svatbou dávat dohromady byt, Mirek Berka zaskočil v roli stěhováka s 'kapelním' Fordem Transitem...
Co se týče těch úspěchů, velice na mě zapůsobilo nahrávání v pařížském studiu firmy Vega, kde jsme natáčeli elpíčko, které bohužel nikdy nespatřilo světlo světa. Na tehdejší dobu mělo nepředstavitelně dobrý sound a věřím, že by se stalo naprostým trhákem. Po tomto natáčení jsme přijali účast na festivalu v Andoře. Tam jsme se v dosti tvrdé konkurenci zpěváků a skupin z celého světa umístili na jednom z předních míst s písní Angel neboli Anděl, kterou jsem shodou okolností tenkrát - na rozdíl od pozdější studiové nahrávky - zpíval já.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co byste ze své paměti nejraději vymazal?
Nevzpomínám si na nic, co bych měl zapotřebí ze své paměti vymazávat.
Vaše nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby vašeho působení v kapele).
Olympic toho za ta léta udělal tolik, že si netroufnu jednoznačně něco vybrat. Líbí se mi spousta věcí, a to i ze současné doby.
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co vám Olympic dal a naopak vzal?
Nevzal mi určitě nic, a dal mi toho hodně. Jak lidsky, tak hudebně, protože Petr Janda byl po téhle stránce pedant, a díky tomu jsem se naučil určité hudební kázni. Navíc jsem se s Olympikem dostal několikrát do zahraničí atd.
Zalitoval jste někdy toho, že ve skupině už nejste?
Určitě. Můj odchod nebyl dobrovolný, byl historicky dán tím, že odešel Jeňýk Pacák a Olympic hledal nového zpívajícího bubeníka, kterým se stal Petr Hejduk. Vedle toho tam ale byla ještě otázka zpívajícího basisty, a v jejím řešení se projevilo Hejdukovo přátelství s Jirkou Kornem. Možná, že kdyby Pacák neodcházel, Olympik by v tehdejší sestavě zůstal mnohem delší dobu. Ale nechci si jakkoliv stěžovat, protože náš rozchod byl přátelský.
V divadle Semafor v pořadu Ondráš podotýká. Velice se mi to líbilo a sehnal jsem si tenkrát i desky, které se k tomu to představení vázaly.
Jakým způsobem jste do Olympiku přišel?
Dostal jsem lano, když sháněli baskytaristu namísto Pavla Chrastiny. Zřejmě si mne vyhlédli v kapele Apollobeat Petra Spáleného, kde jsem v té době hrál. Chvíli jsem se rozhodoval, protože jsem v té době chtěl hrát něco tvrdšího, ale z dnešního pohledu si myslím, že rozhodnutí jít do Olympiku bylo správné. Takováto příležitost přichází jen jednou za život.
V jakých skupinách jste působil před nástupem do Olympiku?
V různých amatérských skupinách, z nichž nejdůležitější byla školní kapela na elektrotechnické škole, kde jsem studoval. Ještě než jsem školu dokončil, začal jsem už paralelně se studiem hrát jako profesionál s bratry Spálenými. To bylo především v Redutě a v divadle Rokoko, v již zmíněném Apollobeatu.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáte? A co považujete za největší úspěch - ať už přímo váš, nebo celého souboru?
Vzpomínám téměř na všechno, nemohu z toho vyjmout jednu nebo dvě věci... Celá doba mého hraní s Olympikem byla pohodová, vládla tam velice přátelská atmosféra, i když nějaký mráček občas pochopitelně přelétl. Láďu Kleina a Honzu Pacáka jsem měl obzvlášť v oblibě, ale z tehdejší sestavy si nemohu na nikoho stěžovat. Třeba Petr Janda mi jako obětavý kamarád pomáhal před mou svatbou dávat dohromady byt, Mirek Berka zaskočil v roli stěhováka s 'kapelním' Fordem Transitem...
Co se týče těch úspěchů, velice na mě zapůsobilo nahrávání v pařížském studiu firmy Vega, kde jsme natáčeli elpíčko, které bohužel nikdy nespatřilo světlo světa. Na tehdejší dobu mělo nepředstavitelně dobrý sound a věřím, že by se stalo naprostým trhákem. Po tomto natáčení jsme přijali účast na festivalu v Andoře. Tam jsme se v dosti tvrdé konkurenci zpěváků a skupin z celého světa umístili na jednom z předních míst s písní Angel neboli Anděl, kterou jsem shodou okolností tenkrát - na rozdíl od pozdější studiové nahrávky - zpíval já.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co byste ze své paměti nejraději vymazal?
Nevzpomínám si na nic, co bych měl zapotřebí ze své paměti vymazávat.
Vaše nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby vašeho působení v kapele).
Olympic toho za ta léta udělal tolik, že si netroufnu jednoznačně něco vybrat. Líbí se mi spousta věcí, a to i ze současné doby.
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co vám Olympic dal a naopak vzal?
Nevzal mi určitě nic, a dal mi toho hodně. Jak lidsky, tak hudebně, protože Petr Janda byl po téhle stránce pedant, a díky tomu jsem se naučil určité hudební kázni. Navíc jsem se s Olympikem dostal několikrát do zahraničí atd.
Zalitoval jste někdy toho, že ve skupině už nejste?
Určitě. Můj odchod nebyl dobrovolný, byl historicky dán tím, že odešel Jeňýk Pacák a Olympic hledal nového zpívajícího bubeníka, kterým se stal Petr Hejduk. Vedle toho tam ale byla ještě otázka zpívajícího basisty, a v jejím řešení se projevilo Hejdukovo přátelství s Jirkou Kornem. Možná, že kdyby Pacák neodcházel, Olympik by v tehdejší sestavě zůstal mnohem delší dobu. Ale nechci si jakkoliv stěžovat, protože náš rozchod byl přátelský.
Rozhovor byl použit z knihy Vzpomínky plíživé aneb Jasná zpráva o Olympiku.
Cheb - festival
Praha - Olympic retro BEST OF
Praha - Olympic retro BEST OF
Okoř - festival
Diskuze
Galerie
-
Olympic - Stříbrná Skalice 18.7.2009
Foto Bohumil Starý -
Olympic - Lucerna 14.11.2008
Pár fotografií z koncertu - foto Bohumil Starý -
Olympic - Stříbrná Skalice 2008
Fotografie z 19.července 2008 - autor Tomáš Hoskovec -
Olympic v USA - 2007
Olympic navštívil v řijnu 2007 města Boston, New Jersey, Atlantu, Miami, Denver, Chicago, LA a San Francisco. Další fota na http://www.czskboston.com/photo_gallery__40.htm a http://www.acscc.org/pdf/OlympicatACSCCCollage1_100607.pdf. -
Olympic ve Švédsku
Fotografie z 11. listopadu 2007 - Stockholm -
Olympic v Austrálii II
Únor a část března Olympic strávil podruhé v Austrálii, kde zahrál 4 koncerty. Při minulé cestě navštívil Nový Zéland, tentokráte to byla Tasmánie. -
Trilogy Tour 2006 - Praha, Sazka Arena
18. listopadu 2006 se v Sazka Arene uskutečnil koncert v rámci Trilogy Tour a zde si můžete prohlédnout několik fotek z tohoho koncertu. Foto: archiv KPS -
Natáčení Trilogie
V červenci a srpnu probíhalo na Propasti natáčení to nejlepšího z Prázdnin na Zemi, Ulice a Laboratoře. -
Choltice
Olympic vystoupil 23. června v Cholticích u Pardubic.
Foto: Tomáš Hoskovec -
Olympic v USA 2005
V druhé polovině října roku 2005 Olympic navštívil USA, kde odehrál několik koncertů a zde si můžete prohlédnout pár fotek.
Ke stažení
Video
- Klipy
- Rozhovory
- Retro 4 v MB - reportáž V.I.P. Zprávy
- Olympic v Jihlavě 14.4.2011
- Olympic retro 1 - Želva (Televizní noviny)
- Olympic Tábor - 25.3.2011
- Olympic Retro 1 - Želva (29.3.2011)
- Petr Janda - Hydepark 2003
- Olympic na Blaníku - 2010
- Jak se točily Dotyky slávy (s M. Jandovou)
- Muzikus.cz - na návštěvě na Propasti
- Koncerty
- Skalice 2011 - krátký záznam
- Legendy popu - Snad jsem to..
- Slzy tvý mámy - live To byl náš hit
- S tebou - live v pořadu Pokondr Live
- Futurum - Sopka (1)
- Futurum - Holka z lidu (2)
- Futurum - Taky jsem se narodil bos (3)
- Futurum - S tebou (4)
- Futurum - Telefon (5)
- Futurum - Jako tele na vrata (6)
- Futurum - Giordano Bruno (7)
- Futurum - Marathon (8)
- Futurum - Bejval jsem (9)
- Futurum - Anděl (10)
- Futurum - Sprcha (11)
- Futurum - Můj klid (12)
- Futurum - Nebezpečná postava (13)
- Futurum - Voda (14)
- Futurum - Vůně benzínu (15)
- Futurum - Vysočanský reggae (16)
- Futurum - Já někde čet (17)
- Futurum - Snad jsem to zavinil já (18)
- Futurum - Je to tvá vina (19)
- Futurum - Ještě držím pohromadě (20)
- Futurum - Bon soir mademoiselle Paris (21)
- Futurum - Želva (22)
- Futurum - Vlak co nikde nestaví (23)
- Futurum - Kufr (24)
- Futurum - Anděl (25) - přídavek
- Malá ukázka, jak se paří v Sydney
- Ostatní
- Upoutávka na Best OF retro
- Upoutávka na retro 10
- Retro 9 - Brejle a Dávno
- Upoutávka retro 8
- Upoutávka retro 7
- Pozvánka na Trilogy
- Krest knihy
- Cesky slavik 2011
- Retro 5 - Marathon
- Upoutávka Olympic retro 4
- Křišťálová lupa 2011 - verze 2.
- Křišťálová lupa 2011
- Revolverheld feat. Marta Jandová
- Křest CD Sopka - část 1.
- Křest CD Sopka - část 2.
- Křest CD Sopka - část 3.
- Křest alba Jednou jó, jednou né
- Pozdrav fandům z Lucerny
Novinky e-mailem
Management Olympic
Dagmara Durecová
dagmara@bestia.cz
dagmara@bestia.cz
Telefon: 220 806 802
Mobil: 602 320 109
Mobil: 602 320 109
Skype: daggie23
ICQ: 190043931
ICQ: 190043931




















