PAVEL CHRASTINA
baskytara, zpěv
narozen 25. 4. 1940
Kdy jsi vůbec poprvé slyšel o Olympiku?
My jsme si to jméno vymysleli... Kapele se říkalo Olympic, protože hrála v klubu Olympic, ale zpočátku se jmenovala Karkulka. Ke změně názvu na Olympic nás přesvědčil tehdejší manažer Josef Smeták. A právě někdy v té době k nám přišel Petr Janda místo Ládi Štaidla.
Jakým způsobem jsi do Olympiku přišel?
Jednoduše: z předcházející odpovědi vyplývá, že v momentě, kdy se skupina přejmenovala z Karkulky na Olympic, už jsem v ní byl.
V jakých skupinách jsi působil před nástupem do Olympiku?
Na poděbradské elektrotechnice, z níž mě ve čtvrtém ročníku vyrazili hlavně kvůli muzice, jsme měli takový studentský orchestr s Petem Kaplanem, který se jmenoval Samuels Band. V Praze jsem pak působil v několika dalších kapelách, ať už jako kmenový člen (Studijní skupina Big Beatu, EP Hi-Fi), nebo jen coby host (Crazy Boys), a po čase jsem začal hrát s Karkulkou. To bylo přesně v době, kdy se Šimek s Grossmannem rozhodli tenhle svůj doprovodný orchestr předělat z dixielandového na rock n rollový band.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáš? A co považuješ za největší úspěch - ať už přímo váš, nebo celého souboru?
Nejčastěji vzpomínám na tu krásnou dobu, kdy jsme začali skládat své vlastní věci a jako bojovníci za liverpoolský zvuk začali předělávat Olympic do podoby vokální skupiny. I když období pořadu Ondráš podotýká v Semaforu, kdy jsme v jednu chvíli měli snad patnáct sólových zpěváků, bylo taky zajímavé. Režisér Karel Mareš nás zprofesionalizoval...
Za největší úspěch bych označil období let 1967-68, kdy jsme tu v podstatě neměli konkurenci. Olympic měl ctižádost být široko daleko nejlepší a řekl bych, že se mu to dařilo - aspoň do doby, kdy jsem v kapele byl, určitě.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co by jsi ze své paměti nejraději vymazal?
Hodně jsem přemýšlel o tom, jestli jsem udělal dobře nebo ne, když jsem z kapely odešel. Muzikou jsem stejně postižen doteď, zatímco filmařinu, kvůli níž jsem odešel, dělám spíš už jenom sporadicky. Čili na svůj odchod z Olympiku nevzpomínám moc rád, navíc to proběhlo za okolností, které si nikdo z nás - ani já, ani kapela - nepředstavoval. Došlo tam k takovým emocionálně vypjatým okamžikům, kdy mně byl poslán výpovědní dopis, já o tom zase udělal povídání do Mladého světa... A nevzpomínám rád ani na následující období, kdy jsem se svými bývalými spoluhráči nemluvil. Bylo takové období, že kdybych měl potkat Petra Jandu, raději přejdu na druhou stranu ulice. Po několika letech to ale přešlo.
Tvoje nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby tvého působení v kapele).
Co se týče desek, z doby mého působení to je Želva, a z těch novějších pak Dávno. A písnička? Jednu asi neurčím. Mám rád třeba Želvu, Dědečkova ducha nebo Nikdo neotvírá, dokonce i Línýho skauta nebo Psychiatrický prášek si rád poslechnu.
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co ti Olympic dal a naopak vzal?
Olympic mi šíleně zvednul svědomí ve smyslu tvůrčím - ověřil jsem si, že záleží jenom na nás, co a jak budeme dělat. A co mi vzal? Nebýt mého rozchodu s kapelou, možná jsem mohl dělat muziku celý život a nemusel se k ní vracet až takříkajíc na stará kolena...
Zalitoval jsi někdy toho, že ve skupině už nejsi?
Zalitoval. Ovšem celé 70. roky jsem toho nelitoval - nelíbila se mi tehdejší muzika Olympiku a nelíbilo se mi ani to, že Petr Janda v něm začal kralovat tak trošku jako diktátor. Někdy, tuším, v pětasedmdesátém jsem se ocitl při nějakém natáčení Olympiku a připadalo mi, že všichni tehdejší hráči lezli Petrovi do zadku, aniž by museli.
My jsme si to jméno vymysleli... Kapele se říkalo Olympic, protože hrála v klubu Olympic, ale zpočátku se jmenovala Karkulka. Ke změně názvu na Olympic nás přesvědčil tehdejší manažer Josef Smeták. A právě někdy v té době k nám přišel Petr Janda místo Ládi Štaidla.
Jakým způsobem jsi do Olympiku přišel?
Jednoduše: z předcházející odpovědi vyplývá, že v momentě, kdy se skupina přejmenovala z Karkulky na Olympic, už jsem v ní byl.
V jakých skupinách jsi působil před nástupem do Olympiku?
Na poděbradské elektrotechnice, z níž mě ve čtvrtém ročníku vyrazili hlavně kvůli muzice, jsme měli takový studentský orchestr s Petem Kaplanem, který se jmenoval Samuels Band. V Praze jsem pak působil v několika dalších kapelách, ať už jako kmenový člen (Studijní skupina Big Beatu, EP Hi-Fi), nebo jen coby host (Crazy Boys), a po čase jsem začal hrát s Karkulkou. To bylo přesně v době, kdy se Šimek s Grossmannem rozhodli tenhle svůj doprovodný orchestr předělat z dixielandového na rock n rollový band.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáš? A co považuješ za největší úspěch - ať už přímo váš, nebo celého souboru?
Nejčastěji vzpomínám na tu krásnou dobu, kdy jsme začali skládat své vlastní věci a jako bojovníci za liverpoolský zvuk začali předělávat Olympic do podoby vokální skupiny. I když období pořadu Ondráš podotýká v Semaforu, kdy jsme v jednu chvíli měli snad patnáct sólových zpěváků, bylo taky zajímavé. Režisér Karel Mareš nás zprofesionalizoval...
Za největší úspěch bych označil období let 1967-68, kdy jsme tu v podstatě neměli konkurenci. Olympic měl ctižádost být široko daleko nejlepší a řekl bych, že se mu to dařilo - aspoň do doby, kdy jsem v kapele byl, určitě.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co by jsi ze své paměti nejraději vymazal?
Hodně jsem přemýšlel o tom, jestli jsem udělal dobře nebo ne, když jsem z kapely odešel. Muzikou jsem stejně postižen doteď, zatímco filmařinu, kvůli níž jsem odešel, dělám spíš už jenom sporadicky. Čili na svůj odchod z Olympiku nevzpomínám moc rád, navíc to proběhlo za okolností, které si nikdo z nás - ani já, ani kapela - nepředstavoval. Došlo tam k takovým emocionálně vypjatým okamžikům, kdy mně byl poslán výpovědní dopis, já o tom zase udělal povídání do Mladého světa... A nevzpomínám rád ani na následující období, kdy jsem se svými bývalými spoluhráči nemluvil. Bylo takové období, že kdybych měl potkat Petra Jandu, raději přejdu na druhou stranu ulice. Po několika letech to ale přešlo.
Tvoje nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby tvého působení v kapele).
Co se týče desek, z doby mého působení to je Želva, a z těch novějších pak Dávno. A písnička? Jednu asi neurčím. Mám rád třeba Želvu, Dědečkova ducha nebo Nikdo neotvírá, dokonce i Línýho skauta nebo Psychiatrický prášek si rád poslechnu.
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co ti Olympic dal a naopak vzal?
Olympic mi šíleně zvednul svědomí ve smyslu tvůrčím - ověřil jsem si, že záleží jenom na nás, co a jak budeme dělat. A co mi vzal? Nebýt mého rozchodu s kapelou, možná jsem mohl dělat muziku celý život a nemusel se k ní vracet až takříkajíc na stará kolena...
Zalitoval jsi někdy toho, že ve skupině už nejsi?
Zalitoval. Ovšem celé 70. roky jsem toho nelitoval - nelíbila se mi tehdejší muzika Olympiku a nelíbilo se mi ani to, že Petr Janda v něm začal kralovat tak trošku jako diktátor. Někdy, tuším, v pětasedmdesátém jsem se ocitl při nějakém natáčení Olympiku a připadalo mi, že všichni tehdejší hráči lezli Petrovi do zadku, aniž by museli.
Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v knize Vzpomínky plíživé aneb Jasná zpráva o Olympiku.
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||
Stříbrná Skalice - Olympic tour 2018
Zálší - festival
Mikulov - Petr Janda host KK
Kolín - městské slavnosti
Diskuze
Galerie
-
Olympic Lucerna - 18.12.2009
Foto Bohumil Starý -
Olympic - Stříbrná Skalice 18.7.2009
Foto Bohumil Starý -
Olympic - Lucerna 14.11.2008
Pár fotografií z koncertu - foto Bohumil Starý -
-
Olympic - Stříbrná Skalice 2008
Fotografie z 19.července 2008 - autor Tomáš Hoskovec -
Olympic v USA - 2007
Olympic navštívil v řijnu 2007 města Boston, New Jersey, Atlantu, Miami, Denver, Chicago, LA a San Francisco. Další fota na http://www.czskboston.com/photo_gallery__40.htm a http://www.acscc.org/pdf/OlympicatACSCCCollage1_100607.pdf. -
Olympic ve Švédsku
Fotografie z 11. listopadu 2007 - Stockholm -
Olympic v Austrálii II
Únor a část března Olympic strávil podruhé v Austrálii, kde zahrál 4 koncerty. Při minulé cestě navštívil Nový Zéland, tentokráte to byla Tasmánie. -
Trilogy Tour 2006 - Praha, Sazka Arena
18. listopadu 2006 se v Sazka Arene uskutečnil koncert v rámci Trilogy Tour a zde si můžete prohlédnout několik fotek z tohoho koncertu. Foto: archiv KPS -
Natáčení Trilogie
V červenci a srpnu probíhalo na Propasti natáčení to nejlepšího z Prázdnin na Zemi, Ulice a Laboratoře.
Ke stažení
Video
- Klipy
- Steskání 2016 - LIVE
- Petr Janda and Berklee College of Music Rock Band
- Olympic - Amoleta
- Amoleta - lyric video
- Láska má být akorát - Lyric video
- Souhvězdí drsňáků - Lyric video
- Já nejsem zlej
- Olympic jede dál
- My už jiný nebudem (2D)
- Vůně Vánoc
- S tebou - nová verze
- Bigbít
- S tebou - videoklip
- To není snadný
- Dotyky slávy
- S tebou (2) - od J. Vrkoslava
- S tebou (1) - od J. Vrkoslava
- Okno mé lásky - od echtczechproduction
- S tebou - od P. Ščučkina
- Želva - animovaná
- Rozhovory
- Olympic ve studiu - část 4.
- Olympic ve studiu - část 3.
- Olympic ve studiu - část 2.
- Olympic ve studiu - část 1.
- Retro 4 v MB - reportáž V.I.P. Zprávy
- Olympic v Jihlavě 14.4.2011
- Olympic retro 1 - Želva (Televizní noviny)
- Olympic Tábor - 25.3.2011
- Olympic Retro 1 - Želva (29.3.2011)
- Petr Janda - Hydepark 2003
- Olympic na Blaníku - 2010
- Jak se točily Dotyky slávy (s M. Jandovou)
- Muzikus.cz - na návštěvě na Propasti
- Koncerty
- Výrava 14.6. - Jednou
- Domažlice - Prázdniny na Zemi směs - 21.6.2013
- Skalice 2011 - krátký záznam
- Legendy popu - Snad jsem to..
- Slzy tvý mámy - live To byl náš hit
- S tebou - live v pořadu Pokondr Live
- Futurum - Sopka (1)
- Futurum - Holka z lidu (2)
- Futurum - Taky jsem se narodil bos (3)
- Futurum - S tebou (4)
- Futurum - Telefon (5)
- Futurum - Jako tele na vrata (6)
- Futurum - Giordano Bruno (7)
- Futurum - Marathon (8)
- Futurum - Bejval jsem (9)
- Futurum - Anděl (10)
- Futurum - Sprcha (11)
- Futurum - Můj klid (12)
- Futurum - Nebezpečná postava (13)
- Futurum - Voda (14)
- Futurum - Vůně benzínu (15)
- Futurum - Vysočanský reggae (16)
- Futurum - Já někde čet (17)
- Futurum - Snad jsem to zavinil já (18)
- Futurum - Je to tvá vina (19)
- Futurum - Ještě držím pohromadě (20)
- Futurum - Bon soir mademoiselle Paris (21)
- Futurum - Želva (22)
- Futurum - Vlak co nikde nestaví (23)
- Futurum - Kufr (24)
- Futurum - Anděl (25) - přídavek
- Malá ukázka, jak se paří v Sydney
- Ostatní
- Upoutávka Olympic 55 let
- Stříbrná Skalice 2017 - pozvánka
- CD Jiří Valenta - Můj klid - upoutávka
- Pozvánka do Stříbrné Skalice 2016
- Petr Janda - Kytarové muzeum
- PF 2016 Olympic
- Český slavík Mattoni 2015
- PF 2015
- Upoutávka na Lucernu 2014
- Odhaleni pamětní desky
- Pozvánka do MB 2014
- Singl k Souhvězdí šílenců
- 50 let Olympic - Výstava Mimoň
- Vzpomínka na Ferdu
- 26 setkání fans Olympic
- LP Olympic Želva
- Pozvanka_na_50_let
- Křišťálová lupa 2012
- Upoutávka na Best OF retro
- Upoutávka na retro 10
- Retro 9 - Brejle a Dávno
- Upoutávka retro 8
- Upoutávka retro 7
- Pozvánka na Trilogy
- Krest knihy
- Cesky slavik 2011
- Retro 5 - Marathon
- Upoutávka Olympic retro 4
- Křišťálová lupa 2011 - verze 2.
- Křišťálová lupa 2011
- Revolverheld feat. Marta Jandová
- Křest CD Sopka - část 1.
- Křest CD Sopka - část 2.
- Křest CD Sopka - část 3.
- Křest alba Jednou jó, jednou né
- Pozdrav fandům z Lucerny
Management Olympic
Dagmara Durecová
dagmara@bestia.cz
dagmara@bestia.cz
Telefon: 220 806 802
Mobil: 602 320 109
Mobil: 602 320 109
Skype: daggie23
ICQ: 190043931
ICQ: 190043931
