Matin VajglMARTIN VAJGL
bicí nástroje
narozen 17. 10. 1973

 

S Olympikem hraje od roku 2013, kdy nahradil tragicky zesnulého Milana Peroutku. V minulosti prošel mnoha kapelami domácí scény a podílel se na vzniku více než čtyřiceti alb . Zabývá se také didaktikou bicích nástrojů a je autorem několika publikací s touto tématikou.

9. prosince 2017 se stal oficiálním členem kapely.

 

 



Kdy jsi poprvé o Olympiku slyšel?
Těžko vzpomenout, kdy to setkání bylo opravdu poprvé, ale někdy v době, kdy „vyletěla“ Jasná zpráva. Takže zhruba rok 1980? Výrazně si pak vzpomínám na pocit, kdy jsem si v nějakých novinách v roce 1993 přečetl, že Olympic končí. Tehdy jsem si říkal, že tímhle se tedy uzavírá nějaká stará kapitola mých hudebních začátků. To jsem ovšem netušil, že se o ní budeme bavit v přítomném čase i o pětadvacet let později a že v ní budu mít osobní účast. To je úžasná věc.

V jakých skupinách jsi působil před příchodem do Olympiku?
Nemá cenu vyjmenovávat všechny, ale v každém případě na začátku byly pro mě zásadní skupiny Motor a Bell, pro druhou z nich jsem psal i písničky. A pak první profesionální angažmá v roce 1994 do skupiny Vltava. Paralelně jsem pak v té době hrál i s dalšími, například se zpěvákem Lubošem Pospíšilem. Další důležité byly určitě kapely Wanastowi Vjecy, dále -123minut, tam jsem šel po ukončení činnosti Vltavy v roce 2003 a pak to byl Čechomor, kam jsem z Minut přestoupil v roce 2008. Mezitím jsem dělal i své projekty jako například Drumwave a mezi lety 2000 – 2007 jsem hodně nahrával jako studiový hráč.

Ovlivnil nějak Olympic skutečnost, že jsi začal hrát právě na bicí, nebo ovlivnil nějakým způsobem přímo Tvoji hru?
Asi není novinkou, protože už jsem to v mnoha rozhovorech zopakoval, že Olympic stál na začátku mého hraní naprosto zásadně, protože jeho desky byly jedny z prvních, které jsem doma jako kluk mydlil do židlí. Musím říct, že do dneška díky tomu znám jistou část jeho diskografie do poslední noty. Jak už to bývá, postupem času člověk svoje původní oblíbence opustí ve prospěch nových žánrů a jmen, kolem šestnácti mě určitě velmi výrazně ovlivnily kapely jako Pink Floyd, Led Zeppelin, King Crimson, což jsou vlastně taky „staré party“. A potom spousta jazzové a klasické muziky, kterou jsem hlavně v období konzervatoře hodně sledoval. Ale někde tam ty kořeny pořád zůstávají. Vždycky si na tu židlovou soupravu vzpomenu, když hrajeme Jasnou zprávu :-)

Jaké je Tvé oblíbené období v historii Olympiku?
To souvisí s dobou, kdy jsem Olympic poznal a pak intenzivněji sledoval, to znamená hlavně první půlka osmdesátých let. Mám ale i dnes pocit, že se v tom období kapele podařilo něco hodně zvláštního a neopakovatelného. Mluvím jak o třech albech tehdejší trilogie, tak třeba i o některých singlových písničkách, které pro mě i dnes mají při poslechu neuvěřitelnou atmosféru a kouzlo.

Jaké album Olympiku považuješ za nejvýraznější a které naopak za nejméně vydařené?
Pro mě je kupodivu určitým způsobem „nejdál“ deska Laboratoř, kterou mnoho lidí považuje už za tu slabší část trilogie, ale když si ji člověk pořádně poslechne, zjistí, jak sehraná kapela z ní hraje a jak invenční a zvláštně „svojské“ její písničky a aranžmá jsou. Jak z ní přesně vyzařuje ta přesně vyvážená kombinace přirozené líbivosti melodických motivů a přitom rockové progresivity a až punkového úšklebku. V tom je podle mě Petr Janda jako autor typický a na té desce je zaznamenaný ten pomyslný vrchol klasického období Olympiku osmdesátých let, kdy takhle zněl.
Pokud bych měl naopak jmenovat pro mě nejslabší album, pak by to byla asi deska Ó jé, které na mě už tenkrát působila přesně jako sama doba jejího vzniku – rok 1989 – „kam vlastně dál?“

Je něco v celé historii Olympiku, co Tě potěšilo a něco, co Tě naopak zaskočilo?
Rozhodně mě těší to, že Olympic po těch desítkách let stále hraje a pořád to má svoji úroveň. I dnes kapela točí desky a dělá nové písně. To je naprosto skvělé. Zaskočilo by mě, kdyby se Petr rozhodl jít do důchodu :-). Ale naštěstí pořád muziku k životu potřebuje a díky tomu Olympic jede stále dál.

 

Více na Martinovo oficiálních stránkách.

 
Únor 2017
PoÚtStČtPáSoNe
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728
01.05.2018
Vlašim - městské slavnosti
17.05.2018
Rakovník - Olympic tour 2018
24.05.2018
Žďár nad Sázavou - Olympic tour 2018
25.05.2018
Moravský Krumlov - Olympic tour 2018

Zobrazit všechny koncerty

Galerie

« 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 »

Přejít do galerie

Ke stažení

  • Audio
  • Pozadí
  • Ostatní
  • Pro pořadatele

Video

Novinky e-mailem 

Management Olympic 

Dagmara Durecová
dagmara@bestia.cz
Telefon: 220 806 802
Mobil: 602 320 109
Skype: daggie23
ICQ: 190043931
Generální partner
Hlavní partner
Podporujeme

Vytvořilo
intencio s.r.o.

  • Výběr Olympic na 3 CD a DVD Petr Janda
    Výběr Olympic na 3 CD a DVD Petr Janda
    22.11.2017
    Máme pro vás dvě novinky – k výročí 55. let od založení kapely vyšlo 3CD Olympic 66 Nej +1, na němž najdete 67 písní z celého období, včetně novinky Ještě to nebalíme. Druhou novinkou je DVD Petr Janda v Berklee, které obsahuje záznam vystoupení…
  • Nové CD Martina Vajgla
    Nové CD Martina Vajgla
    12.09.2017
    1. září vyšlo nové sólové album Martina Vajgla a zakoupit ho můžete například v našem e-shopu.
  • Přesun koncertu v Banské Bystrici
    Přesun koncertu v Banské Bystrici
    27.06.2017
    Z důvodu onemocnění Petra Jandy (zápal plic) se přesouvá vystoupení v Banské Bystrici z 1.7.2017 na 22.7.2017. Vstupenky zůstávají v platnosti.
  • Petr Janda - křest alba
    Petr Janda - křest alba
    03.05.2017
    In-store koncert a křest nového alba Petra Jandy - Ještě držím pohromadě BEST OF se uskuteční ve čtvrtek 11. května 2017 od 17:00 hodin v prodejně SUPRAPHON musicpoint. Všichni jste srdečně zváni, vstup je volný.
  • Petr Janda - Ještě držím pohromadě BEST OF
    Petr Janda - Ještě držím pohromadě BEST OF
    10.04.2017
    Květnové půlkulaté narozeniny jsou pravým důvodem poprvé shrnout Jandovu neolympickou tvorbu. Kompilace přináší to nejlepší z období po roce 1985, kdy se hitově osamostatnil v duetu s Petrou Janů. Od té doby opravdu "jede dál", ať už to byla dvě…
12345